Možnost 72 léto/podzim 2000

V internetové podobě je zpracován mírně upravený výběr z M 72, která byla původně vydána
ve formátu A4.

Život se nejprve nachází uprostřed divočiny, kde vyjí divoká zvířata, uprostřed pulsujícího,
v neopevněném okamžiku prožívání, otevřen pro to, co přichází jako minulé i budoucí. Tohle
nebezpečí je již prvním negativním vymezením, nejspíš se hodí obraz, že právě tohle je situace vyhnání z ráje. Nic není pevné, vše je snem, ve kterém věci proměňují svůj tvar, cokoli může vystupovat jako něco jiného, není zde žádné bezpečí ani v tom, že by bylo něco „již překonáno“.

Tak by se nejspíš dalo rozumět situaci post-edenské a přitom před-mýtické. A právě z této
situace je pak možné rozumět „instalaci“ příběhu, ustavení kultury. Kultura je prostor pro to, aby příběh upevňoval přítomnost v jejích rozvrzích a do této přítomnosti mohl promlouvat
prorocký hlas. Prorok pak upřednostňuje to, k čemu je v duchovním smyslu vyzýván, před převahou světa. To, co prorok dělá, je antimytické, dělá to, co není vysvětlitelné v řádu světského života …
Esej Hrdina a prorok, o příběhu, paměti, kultuře, dopisový článek „jízda na vlídném, ale
nezlomeném koni“ – o svobodě, dobru, kultuře, socializaci, celku a začátku a dění. Intuice
a co s ní – co s nekomunikovatelným věděním. O rozcestích a všech učitelkách světa, které nic nezmohou. O duši a metafyzice, o dědictví a zaslíbení, dobrém skutku a živé a mrtvé vodě.
A na konci Úvrať, apokalyptická úvaha o chaosu, pořádku a univerzalitě, ještě že jde jen o
zlomek původní M 72.

(Reedice M72 přináší jen asi polovinu obsahu původního čísla z r. 2000)