Možnost 104 podzim/zima 2008

Kdo se pohybuje v místnostech vytápěných a klimatizovaných, kdo žije pod ochrannou
rukou civilizačního servisu… kdo cestuje za sklem, pod střechou, pod zemí, zkrátka komu
občas neoprší krk, kdo si nepamatuje, kdy mu naposledy ostré kapičky sekaly do obličeje
a kdy naposled zabloudil v mlze… ten neví, co je to podzim. …
Kdo je pln životního optimismu a má proč, kdo má kalendář rozdělený na dekády podle
počtu pracovních dní, ten nemůže pochopit náladu této Možnosti,
ten neví, kdo je… pavouk …
… kdo je nedobrovolný lakmusový papírek podzimu.

Všechno v této Možnosti je tělesné, opírá se to o život jako to, co naplňuje paměť:

Síťovka se nehodí na smetí jako plastové tašky z obchodů PLUS, na nichž je pidiaturním
písmem napsáno, že si je děti nesmějí nasazovat na hlavu… jenže z igelitové tašky bych
jako dítě nikdy nic nevysoudil, nic by z ní na mne nekoukalo, každá igelitová taška je
potenciálně protržená a teče z ní sajrajt, zato každá síťovka je potenciálně ježkem v kleci,
resp. klecí, ze které se tak nebo onak dá vyjmout něco cenného, zajímavého…

Dává to smysl? Je třeba si to přečíst celé! Dává to do sebe nahlížet jako síťovka!