Možnost 103 léto 2008

Řeč je nástrojem bláznů stejně tak jako nástrojem moudrosti, a bláznovství ani moudrost
není racionální, není uzavřeným systémem.. A moje milá jednou přišla se zajímavým
nápisem na triku:
Nad všechny světové jazyky ční … jazyky selekční
Jazykům, které vyprávějí, prý už odzvonilo, budoucnost prý je v jazycích, které klasifikují,
třídí, jsou prostupné. Nechte slovesa těm, kdo žijí ze chvíle ke chvíli, nechme výraz těm,
kdo si myslí, že ho potřebují. My stavíme řeč pro ty, kteří se chtějí vyznat.
Ale ouha – co to znamená vyznat? Zrovna jsme při tom narazili na dvojznačnost jazyka,
jak zlomyslné. Jaké je vlastně vyznání těch, kdo tvoří mezinárodní desetinné třídění a
podobné systémy? Jaké je vyznání těch, kdo se chtějí dorozumívat touto řečí? A není to
příznačné, že, abych se mohl vyznat, není hlavní podmínkou strukturovaná „novořeč“,
ale vlastní vyznání - nějaký výchozí hodnotový rámec? Přeci nejdřív musím rozumět,
abych se mohl vyznat, nejdřív musím něčemu přitakat. (Vyznat: toto je.)

A k tomu ještě chvála vzájemnosti, disent, totalitarismus a téma nomádství.